15. Kapitola

16. prosince 2006 v 23:34 | Mary-Ane |  Láska a jiná trápení-HP
Další dny jsem chodila, jako tělo bez duše, kdykoli jsem v místnosti zůstala jen já a Blake, jeden nebo druhý jsme zmizeli. Nemluvili jsme spolu ani před ostatními, i když dříve jsme na sebe říkali různé narážky ale teď jsme byli jako dvě ryby. Nepochybně si toho všiml i zbytek naší ''společnosti'' ale kromě Tiny, která se mnou chtěla mluvit, nikdo nic neudělal.

Věděla jsem, že bych to musela udělat, tak jsem vyslovila tu otázku:,,Tino půjdeš si se mnou o něčem promluvit?'' byl večer-středa, přibližně dva týdny od našeho polibku. ,,Jasně, jdeme nahoru?'' Vyšly jsme do naší ložnice, já sebou flákla na svojí postel, ale v půli letu jsem si všimla, že na vedlejší posteli ležela Kate. ,,Víš Tino, ty určitě víž, že se něco stalo, jinak bys se mnou nechtěla mluvit, ale než mě z něčeho nařkneš, tak si to nech vysvětlit...'' řekla jsem. ,,Tak hele, ty máš nejhezčího kluka, kterýho jsem kdy viděla a on tě miluje a ty si toho pořádně nevážíš a líbáš se s jeho kámošem!'' řekla Kate, je trošku temperamentní. ,,Jak to víš??'' zeptala jsem se. ,,Blake nám to řekl a my slíbili, že si s tebou promluvíme, a tak to děláme...'' řekla Tina. ,,Aha, no víš to byla prostě náhoda, prostě miluju Jacka a tohle byl...'' nedokončila jsem ,,Úlet.. ale víš, Jack něco tuší, příští víkend má narozeniny a čekal, že... ale teď si není jistý, protože ty a Blake spolu nebavíte a myslí si, jestli mu s ním nezahýbáš, měla bys mu to vysvětlit...'' řekla uklidněná Kate. ,,Máte pravdu, jdu za ním, držte mi palce...'' řekla jsem a vyšla z pokoje.
Nevím čím to bylo, ale přišlo mi, že ve společence seděl Jack bez Jamese, George a spol... ,,Ahoj šel bys se mnou někam? Potřebuju s tebou mluvit...'' řekla jsem mu. ,,Jasně, kam?'' zeptal se. ,,Co třeba komnata nejvyšší potřeby?'' navrhla jsem. ,,S tebou, rád.'' odvětil a vstal, snad pochopil, že s ním nechci, protože to se většinou v té komnatě dělá. Když jsme vyšli na chodbu, chytl mě kolem pasu a políbil do vlasů, kdyby jen věděl... Došli jsme do sedmého patra, třikrát prošli podél zdi a pak se objevily dveře. Otevřela jsem je a naproti mě byla velká postel s nebesy. Dloubla jsem Jacka loktem a zasyčela něco ve smyslu, že myslí, jen na to jedno a sedla si na měkkou postel. Jack si sela vedle mě a zeptal se o čem jsem chtěla mluvit. ,,Víš jak jsem měla školní trest? Myslím ten s Blakem, jak jsme měli jít do lesa pro trestála.'' začala jsem polehoučku.... ,,Jasně, jak bych mohl zapomenout, když jsem nemohl být s tebou?'' usmál se:,,proč?'' dodal. ,,Víš já jsem byla docela unavená a tak jsem se opřela o Blaka, když jsme čekali na to stvoření a asi po dvou hoď kách mě vzbudil ale mě se nechtělo jít, tak jsem řekla aby mě nesl...'' sledovala jsem jeho reakci, zatím se tvářil zmateně, tak jsem pokračovala:,,a jak mě nesl, tak jsme se... políbili'' dořekla jsem a sklonila hlavu. Neodvážila jsem zvednout hlavu ale po chvíli jsem slyšela:,,On tě políbil? ,,No vlastně asi jo, byla jsem rozespalá ale je mi to hrozně líto...'' řekla jsem.
,,Věřím ti, a zůstane to tak...'' řekla a políbil mě nejdříve na krk a pak postupoval výš a výš až ke rtům. ,,Ty se teda nezlobíš?'' zeptala jsem se nejistě. ,,Ne, měl bych? Byla to snad náhoda ne?'' zeptal se a pokračoval v předešlé činnosti. Po chvíli jsme v objetí leželi na posteli a líbali se. Když jsem si to uvědomila, odtrhla jsem se od něj:,,Promiň ale já... nemůžu.'' řekla jsem a sedla si na postel. Jack si sela vedle mě a objal mě kolem ramen a do ucha zašeptal:,,Já vím, nevadí, miluju tě a to stačí.'' a políbil mě. Trochu jsem se upravila a společně jsme vyšli směrem do společenské místnosti. Všichni tam čekali, netrpěliví a když viděli, že jdeme ruku v ruce a usmíváme se, asi si mysleli něco, co ses nestalo ale proč je v tom nenechat... ,,Lidi sem utahaná jdu si lehnout...'' řekla jsem s usměvem a mrkla na Jacka a ten mě napodobil, políbila jsem ho a šla do ložnice. Radši jsem dělala, že spím, nechtělo se mi odpovídat na dotazy holek ale co byla jsem šťastná a s tímhle pocitem se usíná rychle...
SRY za zkrácení konce ale chtěla sem spát...Jak poetické
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lovable Lovable | E-mail | 19. prosince 2006 v 18:41 | Reagovat

Supéééééér! :D estééééé

2 Lovable Lovable | E-mail | 19. prosince 2006 v 18:43 | Reagovat

počklat doufám že bude pokračko...pokud ne tak se psychicky zhroutím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama