Kapitola 5. - Odejzd

14. prosince 2006 v 20:21 | Lovable |  Cool Maka
Moc se omlouvám holkám, ale chci tuhle povídku semka rychle dát takže pak až tady bude celá tak dám na nějakou dobu pokoj tomu věřte...stejnak se pomalu budu blížit závěru tak prosím nezlobit!!!

"Ach jo!" vzdychli Maka a Áňa. "Tak už jsme dvě." řekla Maka . Maka měla ale štěstí že jenom nejela na výlet. Mohla si vybrat. Buď napomenutí a nebo výlet. Tak si Maka vybrala výlet. 'Radši výlet než další hádka doma.' myslela Maka. Už měla dost zkumavky. 'Vždy všechno zkazí.' nadávala ji Maka v duchu. "Já by jsem ji vypíchla oči, uřízla jazyk aby už nikomu neubližovala...a...já nevím co... naštěstí z toho taky nevyklouzla lehce." myslela Maka nahlas...jak to dořekla začala se šibalsky usmívat. Áňa na ni čuměla jako na zkamenělinu která se hnula. Když si to Maka uvědomila že ji sleduje Áňa tak se typicky zeptala : " Co je?!"
"No já jen...že jsi mi neřekla že Lucka taky dostala trest!" řekla opatrně aby se Maka nezačala culit ještě víc. S tím úsměvem totiž vypadala jako zombi.
"Jo dostala, ale úplně pidi. Učitel jí řekl že poklidí celou třídu...jak ubohý." vzdychla Maka a úsměv jí zmizel z tváře. 'Proč se tedy culila?!' divila se v duchu Áňa. "No aspoň tady budeš mít společnost!" řekla Maka a koukla se před Áninu lavici. Leželi tam kousky papíru. Maka usoudila to byl papír s informacemi na výlet. Áňa ho roztrhala ve zlosti když zjistila tu cenu. Na žádném kousku nešlo nic přečíst jen na jednom... to se Áňa pokoušela roztrhnout ale nějak jí to asi nešlo. Na tom kousku bylo napsáno 1350,-. Maka ty kousky už nechtěla vidět a tak začala koukat do blba.
Začala přemýšlet o tom jak zkumavka z balí Miloše a že zase bude s Pepkem s kterým ani nechodí… 'ach jo..' zaskuhrala Maka.
"Ahoj." vytrhl jí hlas z myšlení. Byl to Pepek. Maka ho přejela pohledem.
Samozřejmě nagelovaný vlasy skvělý ohoz. 'Tak děsně předvídatelný.' zastěžovala si Maka. " Co je proč si mě tak prohlížíš?! Je ti něco?!"
"E?!...sorry...já,no já nemůžu jet na ten výlet." říkala Maka . "Asi jsi neviděl tu scénu se zkumav...promiň s Luckou?!" a koukla se na zkumavku. Pak od ní odvrátila pohled a koukla se na Pepka. Neměla chuť se s ním bavit. Stále mu vysvětlovala že jsou jen kámoši a ž spolu nechodí, ale on stále rozhlašoval že je jeho holka." Sorry...mám teď náladu pod psa." a otočila se k Áně. Pepek chtěl ještě něco říct ale ihned si to rozmyslel. Otočil se na patě a odešel. Ani Áňa neměla náladu, takže se Maka zvedla ze židle a dobelhala se ke své lavici a zasedla.

***

Týden uplynul jako voda. Výlet se blížil a Maka pomalu hasla. Nevnímala okolí. Nesla ten výlet dost těžce. Stále jí běžela myšlenka že zkumavka bude mít Miloše a ona zůstane na ocet a stále dokola. "Maky spíš?! Haloo...Maky!" řvala Verča Mace do ucha!
"Co ...co je zase...to už je zase hodina?!" probrala se z myšlení. Maka měla pro jednou pravdu. Učitelka vešla do třídy. Poprvé za ty celé roky neměla sebou učebnic ale nějaké desky. Asi podle situace nějaký papír na vybírání peněz. "Jejda a na co mi to bude poslouchat když nikam nejedu." zaprotestovala Maka. A začala zase přemýšlet. Neuběhla ani minuta a probralo jí jméno, které chtěla slyšet už od začátku dne. Svitla v ní naděje. Malá jiskřička naděje.
"Miloši, Jak to že jsi ještě nezaplatil?!" zeptala se učitelka.
"Mno...eh..." nemohl se vymáčknou. "Já...já tam nejedu z osobní i zdravotních problémů." řekl rozhodně. Učitelka ho projela senzorem lži a pak se obrátila k listu a odškrtla ho. Mezitím se Miloš nenápadně podíval na Maku a mrkl na ni. Maka byla jako přibitá. Rudla a rudla až byla úplně rudá. Mezitím se Janek už otočil. Maka chtěla výskat radostí, skákat, řvát hlavně aby tu energii ze sebe vydala. Začala se usmívat až to bylo podezřelé. Nikdo si toho úsměvu nevšimnul kromě zkumavky. Maka to zpozorovala a uculila se na ni. Měla takovou radost že se zase štěstí vrací k ní. V té radosti se nekoukla na první lavici kde seděl Pepek. Nevypadal smutně ani naštvaně. Spíš si něco uvědomil. 'Já jsem ale pitomec. Ona mě nechce. Vždycky když to říkala tak jsem myslel že se jenom stydí a ona zatím říkala jen pravdu. Ty jo... čím víc přemýšlím tím míň věcí mi dochází!' mudroval Pepek. Že by mu to konečně došlo ?! :-D(Omluva: Pepek je trochu pitomej)

Ten den měli odjíždět. Samozřej mě měli už sebou věci, které nakládali do autobusu. Všichni byli nadšení. I ti kteří nejeli a to byl Janek a Markéta. A proč ne Áňa?! Jí odjela kamoška a věděla že Markéta bude zalezlá doma na komplu. 'Ach jo bude to normální týden jen bez školy....' najednou ji ale něco došlo, koukla se na Markétu a na Miloše a hned jí to došlo.'...to nebude jen tak normální týden. Markéta nebude zalezlá ale bude...no jasně...tohle bude skvělej týden.' a začala se usmívat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama