23 .kapitola

29. ledna 2007 v 22:06 | Mary-Ane |  Láska a jiná trápení-HP
,,VÍTÁM VÁS NA ZÁPASE NEBELVÍR PROTI HAVRASPÁRU NEBELVÍR NASTUPUJE V OBVYKLÉ SESTAVĚ, ALE ZA HAVRASPÁRSKÉ NASTUPUJE MÍSTO ZRANĚNÉHO CHANGA, DICCENS. POTLOUKY I ZLATONKA JSOU VE HŘE A UTKÁNÍ ZAČÍNÁ...''

slyšela jsem jemný hlásek spolužačky Blanche. Zápas byl nezáživný, vyhráli jsme 300:20. ,,Sluníčko... Vyhráli jsme, jsi úžasná.'' říkal mi Jack a zvedal do vzduchu. ,,Pusť mě ty pako... Ale neházej, jenom mě volně spusť!'' řekal jsem Jackovi, který mě zvedal do vzduchu a vyhrožoval hozením na zem. ,,Prosím prosím, smutně koukám...'' nahodila jsem psí oči, Jack mě sice na zem položil, ale pevně mě chytl ze hřbet levé ruky. ,,Auu...'' řekla jsem bolestně snažila jsem se aby to bylo potichu ale bohužel si toho Jack všiml, má rychlé reakce, protože ihned mi vyhrnul rukáv a šokovaně řekl:,,Ty... pojď honem!'' Mou ruku nepustil a tak jsem musela běžet s ním. Zastavili jsme se až v sedmém poschodí.
Ani jeden jsme neřekli ani slovo, až když jsme potřetí prošli kolem prázdné stěny, Jack otevřel dveře a řekl:,,Honem dovnitř...'' Nedovolila jsem si odporovat mu. Tentokrát místnost vypadala jinak, než naše obvyklé útočiště, byly tu dvě křesla u krbu a knihovna. Do jednoho jsem si bez řečí sedla, nemělo smysl cokoli zakrývat, tak jsem si sundala hábit i když jsem pod ním měla jen tričko s krátkým rukávem, ale on už všechno viděl tak jsem se neměla za co stydět. Klekl si ke mě a chytil za ruku a jemně bříšky prstů přejížděl nejprve po jizvách, které nedávaly žádný smysl a pak přišel k pravačce a přečetl si nápis, zvedl hlavu od ruky a pohlédl mi do očí:,,To je o mě?'' Bylo mi to líto ale řekla jsem mu:,,Byla jsem na tebe naštvaná, ale neplatí to tedy to druhý...'' Śklopila jsem hlavu, ale Jack mi zvedl hlavu a dal pusu. Po tvářích mi stékaly slzy. Jack je rukávem svého hábitu otřel a strhl mi lahvičku s lektvarem z krku. Vylil ji a rozšlápl. ,,Jak jsi věděl, že ji tam mám?'' zeptala jsem se. Vyhrnul jen rukáv a řekl:,,Tyhle jsem si udělal loni, když jsem neměl jak dál...'' a ukázal na jizvy na jeho vlastní ruce. Byly skoro zahojené, a já se divila, že jsem si jich nevšimla dříve, tolikrát jsem jo viděla bez trička, u náv v bazénu, nebo když jsme se milovali, ale nikdy jsem neviděla jméno LILI na jeho ruce. Začala jsem plakat ještě silněji, objal mě kolem ramen a šeptal do ucha:,,Neboj spolu to překonáme, spolu to zvládneme.'' a dal mi pusu do vlasů. Kde se vzalo, najednou se objevila sedačka. Jack mě na ni donesl a položil na ni. Sedl si a já dala hlavu do jeho klína. Hladil mě po vlasech a lechtal pramínky, čouhajícími z mých copánků. Pomalu jsem začala klimbat.
Jack se na mě celou dobu díval, cítila jsem to, jeho pohled, ten propalující se až k mému srdci, jsem cítila vždycky, ale teď jsem za něj byla ráda, nebyla jsem sama. V tom mě něco napadlo:,,My spolu teď chodíme?'' Jack pohodil hlavou, asi aby se probral a řekl:,,No záleží to na tobě ale asi bude mnoha lidem divný, proč jsme spolu tady tak dlouho, skoro 4 hodiny a ani neoslavujeme famfpál.'' ,,Kolik je hodin?'' zeptala jsem se, Jack vyhrnul rukáv a řekl: skoro tři odpoledne, nepůjdeš se najíst?'' Další fáze:,,Víš já nejím, asi sis všiml, že jsem zhubla ale já nemám na jídlo ani pomyšlení...'' ,,Tak si piš, že se jdeme najíst, nacpu tě tolika sladkostma až praskenš...'' řekla a vzal mě do náručí. Odnesl mě k velké síni, kde mě položil na zem a ruku v ruce jsme došli ke stolu. První sousta byla težká, ale pak mě Jack začal krmit a já se začala bavit. Už dávno jsem zapomněla, jak chutná něco sladkého, nebo tučného ale chutnalo mi to. Po jídle, kdy jsem se opravdu po dlouhé době přecpala mě zase popadl do náruče a odnesl do společenské místnosti. Když jsme prošli portrétem, uvítal nás bouřlivý potlesk. Asi byli všichni rádi, že jsme spolu, i Nikol s Mickem, kteří zářili jako sluníčka i James s Tinou . Jack si ho však nevšímal a odnesl mě do chlapecké ložnice. Položil na postel a přikryl mě. A sedl si na postel. Hladil mě po vlasech a počkal až usnu. Spala jsem až do druhého dne. Jack usnul v nohách postele, nechtěla jsem ho vzbudit a tak jsem vyklouzla z postele, pokoje a docupitala do naší ložnice. Tam jsem si lehla do postele a pokračovala ve spánku...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama