26. kapitola

29. ledna 2007 v 22:11 | Mary-Ane |  Láska a jiná trápení-HP
,,VÍTEJTE NA FINÁLE FAMFRPÁLU V BRADAVICÍCH, DNES HRAJE NEBELVÍR(ŘEV ZE ZÁPLAVY ZLATÉ A ČERVENÉ) PROTI HAVRASPÁRU(JEMU FANDIL ZBYTEK ŠKOLY KROMĚ ČÁSTI MRZIMORSKÝCH).

OBĚ DRUŽSTVA NASTOUPILA NA HŘIŠTĚ A KAPITÁNI SI PODÁVAJÍ RUCE(A ZÁROVEŇ NA SEBE ZAMRKALI) POTLOUKY JSOU VE VZDUCH, NÁSLEDUJE JE ZLATONKA A MADAM HOOCHOVÁ VYHAZUJE CAMRÁL A UTKÁNÍ ZAČÍNÁ. MÍČ ZÍSKÁVÁVÁ HAVRASPÁR , HARRIS PŘIHRÁVÁ MARKOVÉ, TA LETÍ ALE MÍČ JÍ BERE TOMAS, PŘIHRÁVÁ KAPITÁNCE POTTEROVÉ TA PŘIHRÁVÍ LISI MANOVÉ A TA OKLAMALA BRANKÁŘE A NEBELVÍR VEDE 10:0. MÍČ MÁ ZASE HAVRASPÁR KAPITÁN HARRIS LETÍ, OBLÉTL THOMASE ALE POTLOUKEM HO TREFIL POTLOUK, KTERÝ NA NĚJ POSLAL RICK PATTIL, TAKŽE SE DIVÍM, ŽE JE JEŠTĚ NA KOŠTĚTI. MÍČ MÁ NEBELVÍR, KAPITÁNKA LILI POTTEROVÁ OKLAMALA STŘELCE, VYHNULA SE OBOUM POTLOUKŮM A DÁVÁ GOL! 20:0 JAMES POTTER ASI PRÁVĚ POSTŘEHL ZLATONKU, PROTOŽE SE ROZLÉTL DOLŮ A LET VYROVNÁVÁ, CHYTL ZLATONKU, TOHLE JE SNAD NEJKRATŠÍ ZÁPAS NEBELVÍR VYHRÁL 170:0
Teď zase z pohledu Lili...jak jste zvyklí
Tentokrát mě nikdo do vzduchu nevyhazoval ale já šla gratulovat Jamesovi, tak máme zase náš pohár. Potřásla jsem si rukou s mírně naštvaným Paulem, který se vak smutně tvářil jen chvíli, pak se usmál a za chvíli, když se na nás nikdo nekoukal jsme se políbili, teda vlastně jsme si jen mysleli, že nás nikdo nevidí, omyl viděl nás Jack. V jeho pohledu bylo tolik stesku a nekonečného smutku. Že bych to opravdu dělala, aby na mě Jack žárlil? Ne! ,,Za čtvrt hoďky před hřištěm...'' zašeptal mi Paul a dal poslední polibek. Zašla jsem do šatny a převlékla se. V šatně už byl Jack, věděla jsem co mu teď řeknu a doufala, že se nepohádáme. ,,Jacku, chci ti něco říct, hodně jsem o nás přemýšlela...'' řekla jsem, Jack zvedla hlavu a řekl:,,Já taky, povídej cos vymyslela.'' Fajn, teď nebo nikdy:,,Víš asi jsme ten náš přechod ze vztahu holka, kluk do kámoš, kámoška moc uspěchali, prostě bychom si měli dát oddych jeden od druhého, vím, že to půjde těžko, ale pokusme se...'' Zatvářil se jako bych mu dala facku:,, Jo, to bude asi nejlepší, máš pravdu, teď běž, venku na tebe určitě čeká Paul, ale večer bude oslava.'' ,,Ahoj.'' řekla jsem a vyběhla ze dveří.
Paul opravdu už čekal, dal mi pusu na tvář, vzal kolem pasu a pomalým krokem jsme spolu odešli směr škola. Nejdříve jsme šli do sovince, potřebovala jsem rodičům poslat vzkaz, že jsme vyhráli školní pohár a pozdravit je od Jamese. Pak jsme šli do knihovny. Zapadli jsme za roh, kam skoro nikdo nevidí a tam si povídali a povídali a řešili školu a pomlouvali učitele, spolužáky...Prostě normální odpoledne se spolužákem, kamarádem, klukem. Asi kolem sedmé jsem šli na večeři. Ve vstupní hale jsme se rozešli, protože jsem potkala holky. Po jídle jsme šly s holkama do společenské místnosti. Šla jsem si vzít kalhoty a tričko, protože jsem tak nějak čekala, že mini nebude na oslavu úplného vítězství to pravé... Asi v půl devátý začala zábava, někdo někde sehnal nějakou vodku a začali jsme pít. Nejdřív jsem si připíjeli na Nebelvír ale pak jsme pili jen tak. Těšilo mě a zároveň trošku trápilo, když jsem viděla Jacka jak se vášnivě líbá s nějakou blondýnou ze čtvrtého ročníku. Ta holka bylá vážně naivní, vždyť já jsme byla první holka se kterou vydržel přes dva týdny, ale co, říkat jí to nebudu. Tak jsem seděla a povídala si s holkama a někým jiným ale postupně se od nás odpojili James a Tina, šli si provětrat hlavu. Po deseti minutách se odpojila Kate s Blakem a pak i Georg se svou holkou a zůstala jsem já s Blanche. Zapíjely jsme tedy naši smůlu, že máme kluky z jiné koleje a postupně jsem otupělá začala dělat blbosti. Tancovat na stole, ale Blanche mě naštěstí stáhla zpět a tak jsem si zase povídaly. Asi kolem dvou ráno přišla Mc. Gonagalová a rozpustila naši oslavu, nebyla tak naštvaná jako vždy a dokonce jsem slyšela, že se napila s nějakými sedmáky, ale to je blbost. Šly jsme si s Blanche lehnout, ale spíš jsme tedy ležely na jedné posteli a kecaly. Dostala jsem z ní detaily o jejím vztahu s tím zmijozelským hovadem. No asi za hodinu jsme usnuly, v noci jsem dostala takový nápad, spíš to možná bylo tím, že jsem si lehla na svou levačku. Jizvy už se sice trochu zahojily ale přece jenom byly patrné. Zase jsem usnula...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama