Kapitola 21.

6. ledna 2007 v 23:16 | .:: katinka ::. |  Tajná hlídka-Kp
Když jsem se konečně probrala, jako první mě do nosu udeřil slabý pach alkoholu. Na to, abych otevřela oči, jsem byla příliš vysílená, takže jsem vnímání nechala na ostatních smyslech. Ne, nebylo to vysílením. Bylo to strachem, bála jsem se toho, co se stalo. Toho co uvidím, vlastně neuvidím. Přes zavřená víčka mi začaly téct slzy.
Alex.

Musím se podívat. Musím. Hlavou mi probíhaly události posledních hodin- šero, Zavulon, Síla, zloba, nenávist, útok, portál. Portál, otevřela jsem portál. V jiné situaci bych měla obrovskou radost, protože provést něco takového z páté hladiny, na kraji úplného vyčerpání a zloby, trefit se na místo, které člověk potřebuje…jindy bych se radovala. Jindy.
Pořádně jsem se nadechla a oči otevřela. Uhodilo mě do nich silné světlo, takže jsem byla nucena je opět přivřít, ale po chvíli jsem přivykla a konečně se pořádně rozhlédla. Ano, trefila jsem se. Trefila jsem se portálem přímo do Geserovy kanceláře, tam kde bude pomoc nejprofesionálnější a nejlepší. Stál u svého stolu, zády ke mně, vedle něj téměř prázdná karafa whiskey. Vadil mi ve výhledu, ale stejně jsem věděla, co na stole je. Kdo tam je. Rozbrečela jsem se.
"Přestaň a radši se koukej zvednout! Budu tě potřebovat!" Geser byl nervózní, a i když se to snažil skrýt, bylo jasně poznat, že si není ničím jistý. Nevzmohla jsem se absolutně na nic, akorát jsem složila hlavu do dlaní štkala dál. "Vstaň!!" Vložil do hlasu tolik naléhavosti, že mě to konečně donutilo se pohnout.
Přes strašnou bolest, která se mi rozlila po celém těle, jsem se zvedla z křesla. Jeden, druhý, třetí krok. Ke stolu už mi chyběl jenom kousek…no tak…dělej… "Pohni sebou Leno, je tě tu třeba," zloba byla ta tam, nyní ji vystřídala naléhavost. Jakmile jsem se dotkla konečky prstů desky z tmavého dřeva, podlomila se mi kolena a já klesla k zemi. Teď už se nevzdám! Ne teď…vzepřela jsem se a donutila zmučené tělo se postavit.
Alex ležel bez hnutí, bledý, neraněný. A přece na něm bylo zřetelné vysílení a Silový zásah, který schytal na místo mě. Slzy začaly máčet jeho tvář, dopadaly na ni v čím dál menších přestávkách. Pohladila jsem ho po tváři. "Ne…Gesere, to ne…nemůže být…" v tom jsem si všimla, že jeho hruď se zvedá. Docela nepatrně, jemně, skoro neviditelně. "On dýchá! To snad není…Gesere? Děkuju…děkuju…já nevím co…" A zase jsem brečela.
Dýchal hrozně plytce, ale přece. V tomhle stavu dlouho nevydrží. Naprosto spontálně jsem sáhla do prostoru někam nad sebe a najednou mi kolem ruky opět kroužily perly. Hrály všemi svými barvami, od černé přes růžovou až po bílou a pulzovaly Silou. Dotkla jsem se prsty Alexových spánků a po jeho těle se rozeběhly modré jiskřičky, místy vnikaly pod kůži a pokračovaly ve své hojivé cestě tam. Přiložila jsem mu pravou ruku na čelo, zamumlala slova hojení, i mně doteď neznámé, a zavřela oči. Vstřebávala jsem přes šero z perel tolik Síly, kolik jsem byla schopna. Tu jsem potom trošku obměňovala, usměrňovala a přes dlaň vysílala Alexovi. Pomalu se mu vracela se mu barva do tváří. Dech se prohluboval.
"Díky…dostal jsem ho z nejhoršího, byl prakticky půl minuty mrtvý. Dál jsem ale nemohl, přece jenom ty s artefaktem jsi schopna mnohem větších zázraků," nalil whiskey jak do své, tak i do skleničky, která stála vedle a podal mi ji. "Ještě…momentíček…" Skoro jsem nemluvila, hlas se mi vytrácel.
Vstoupila jsem do šera. Cítila jsem něco. Nebezpečí. Pouta. V druhé hladině už byla viditelná i pouhým okem, vibrovala kolem Alexova těla a brala mu sílu k životu. Kdybych se nezamněřila přímo na ně, nikdo by si jich nejspíš nevšiml a Alex by pomalu umíral. Přetrhla jsem je a zničila jejich zbytky. Teď už jsou neškodná. Tohle ale Zavulonovi ještě vytmavím…to přehnal.
Do normálního světa jsem přeskočila spíš omylem, byla jsem vycucaná až do dna. Alex byl nyní mimo nebezpečí smrti, takže jsem zavřela oči a nechala mysl upadnout do prázdného nekonečna, něčeho na hranici bezvědomí a spánku…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama