Kapitola 3. - Když vystřelím...

31. srpna 2007 v 15:13 | Lovable |  Amor Of Blood
Ihned jak nabrala vědomí si šáhla na hlavu, která jí třeštila.Otevřela oči aby jí řekli,kde je. Nikam mě neunesli, nikdo mě nezabil.Divné, divila se,když se uváděla její vrchní polovina těla do vodorovné polohy na poseli své spolubydlící.

Lampička u postele byla rozsvícená, ale když se podívala ven,byla ještě noc,nebo to prospala celý den a teďka je další noc?! To je blbost.Vypudila tuhle myšlenku z hlavy a podívala se znova po pokoji.
Policie,která tady byla pro tělo nechala na podlaze obkreslené tělo křídou a pach po nich stále převládal v místnosti. Byla to taková umělá až skoro nemocniční vůně, ve které se někdy objevuje kolínská po…po… ne po člověku s kterým mluvila, ale po někom,koho nezná. Ještě jednou se podívala po pokoji,když konečně přišla na něco,co tam nebylo. V rožku za stolem byla židle, kterou prosedával muž z dlouhými, hnědými vlasy a hypnotizoval její postel .Nebo ji?
Divila se,jak je možné,že ho neviděla už předtím, ale jaksi ji tato otázka ihned odradila, protože muž vstal a šel k ní. Když byl teďka více na světle, uviděla mu do očí.Byly plné nenávisti a hladu. Hlad?! Koukla na svoje břicho, které rázem zavrčelo a vydalo zvuk hromu. Neznámý se zastavil a povytáhl obočí. Trystal se pousmála, jenže protiklad před ní znovu nabral svůj výraz a vzal ji za krk, zvedl ji nad hlavu a držel.Neříkal ani slovo.
Trystal tam mávala bez jakéhokoliv účinku nohama. Když pochopila,že jí to nebude k ničemu, uvolnila se. Bezvládně tam vysela a koukala do stropu. Cítila vše,co se jí dělo na těle a i v něm.I to kručení, kterému se naposled zasmála, nebo vzpomínky, které ji proudily v hlavě.Hlavně ta ze včerejška. Ta vzpomínka jí tak pohltila, že se jí poddala, zavřela oči a v sobě si jí přehrávala.
Otevřela oči z návalu bolesti u kotníku, který byl podivně zkroucený. Zvedla hlavu od nohy a co právě viděla jí změnilo následující dny. Muž před ní vzal pistol a namířil ji na rozpláclého muže u topení a vystřelil.Stříbrná kulka proletěla ležícím tělem, které zareagovalo jakýmsi záchvatem. Z pistole se linul malý proužek kouře a pod ní rána v oběti začala syčet a na povrch vylezla praskající pěna. Vyděšeně se podívala na chlapa s pistolí a když uviděla,kdo to je, její strach opadl a na to přišlo uklidnění.
"Co… co se to tady děje?!" řekla vyčítavě. To už on byl u okna, které bylo otevřené a pouliční hluk byl v tom tichu slyšet víc než kdy jindy. Čekala na odpověď, která se ovšem nedostavovala a tak na sebe upozornila po druhé. "Ehm… halo.Jakobe?!" vypadlo z ní, ale když si uvědomila,co řekl chytla se za ruku a vykuleně se podívala na Jakoba, který se už jí vnímal.
"Odkud znáš moje jméno?" otázal se a hodil na ni podivný pohled. Trystal se stále držela za pusu a oči jí tikaly po Jakobovi.
"Majy bu sm to mtela vemet!" zamumlala do ruky. Z jeho výrazu šlo vyčíst,že neměl páru o čem to mluví,tak dala pryč ruku a řekla podrážděně: " Taky by jsem to chtěla vědět!"
"Hm…," poškrábal se na bradě, " ty jsi chtěla vědět,co se to tady děje že?!" Trystal přikývla.
"Nejdříve bych měl začít s tím,kdo jsem." Odmlčel se a otočil se znova k oknu. "Možná to zní divně někomu jen tak říct,že jsem upír,ale jinak to vysvětlit nejde.." Čekal asi nějakou reakci, že přestal vyprávět,jenže Trystal nám ožila ...Trystal byla až moc podezřele klidná a tak raději pokračoval dál. "Jsme rozděleni na dvě čísti. Jedna čistokrevná a jedna polokrvá. Já patřím mezi polokrvé, protože moje přeměna nebyla dokončena byl jsem vytvořen třemi kapkami krve a ne čtyřmi, která je dokonalá. Je to válka, doslova. Čistokrevní si myslí že,jen oni mají právo žít a my se nechceme nechat jen tak zabít.Tak vzdorujeme. Pomáhají nám k tomu tyto zbraně." Vytáhl zbraň, která se leskla častým čištěním a položil ji vedle na stůl. Trystal ihned vstala a odskákala ke stolku,kde jí nepozorovaně dal židli Jakob a sedla ke zbrani. Konečky prstů přejela po vyleštěném kovu a odrazy ze slabého světla, které bylo za ní jí oslňovalo až skoro hypnotizovalo.
"Ale vždyť vás upíry by normální kulka neměla zabít?!" zeptala se, ale oči neodtrhla od zbraně.
"Speciální kulky s náplní dřeva." Mrkl spiklenecky. "Wow." Odpověděla údivem a konečně odvrátila pohled od zbraně.
"A já se teďka do toho zapletla,že?"! Koukla se na mrtvého muže. Její obličej neukazoval ani stín,a to Jakoba přimělo k zamyšlení. Ze zamyšlení ho probralo jemné zakašlaní a začal ihned odpovídat na její otázku, která mu prolítla hlavou.
"Ano. To co před tebou leží je čistokrevný upír, který tě musel vidět," ignoroval Trystalin nechápavý výraz a pokračoval dál, " jsi totiž podobná mé stvořitelce a zrádkyni čistokrevných. Ikdyž už je to hodně století zpátky, tak stále si to pamatují a chtějí se pomstít.Když uvidí někoho podobného jí,tak ho zabijí.Jako tebe se dnes pokoušel zabít on." Dopověděl a čekal na reakci. Seděla tam stále na židli, schoulená a opatrně držela vyvrtnutý kotník.
"To je vše co mi řekneš?!" pozvedla obočí a opřela na něj neurčitý pohled. "Pokud ano,nech mě prosím na chvilku.Musím si ošetřit kotník." A odešla kulhavým krokem z pokoje. Nic nenamítal.Chápal to,nebo ne?! Otevřel okno, popadl mrtvého muže a zmizel s ním někam do noci.
Trystal nám ožila ...Trystal nám ožila ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 cujdeli cujdeli | E-mail | Web | 24. května 2009 v 8:07 | Reagovat

YRe9sr  <a href="http://jxgpnnzzxcpd.com/">jxgpnnzzxcpd</a>, [url=http://myloksnzfjre.com/]myloksnzfjre[/url], [link=http://gzdovgjudcri.com/]gzdovgjudcri[/link], http://dpbgbtmxsxfj.com/

2 Scorpio Scorpio | Web | 4. ledna 2014 v 19:54 | Reagovat

Ahoj,
byl/a jsi přidána na seznam neoficiálních autorů fanfiction na adrese http://archivpovidek.blog.cz/1205/seznam-hp-ff-1
S pozdravem
Scorpio za tým B.U.N.C.R.u
*B.U.N.C.R. (Bookcase of Unofficial Creators) je vlastně amaterský blog tří adminek, které se snaží dát dohromady co největší počet blogařů/pisálků. Pokud máš nějaký tip, byli bychom rádi za tvou pomoc.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama